„V Terezíně jsem napsal poměrně dost nové hudby. Je třeba zdůraznit, že jsem byl během svého terezínského pobytu ve své hudební činnosti podporován a nebylo mi v ní bráněno, že jsme nikterak neseděli a neplakali u babylónských řek a že naše vůle vytvářet kulturu byla stejná jako naše vůle žít.” Tato slova, které skladatel Viktor Ullmann (1898-1944) pronesl krátce před svou smrtí v nacistickém koncentračním táboře v Osvětimi, se stala mottem mimořádného koncertu pořádaného německou Oper Halle, na kterém byla uvedena Ullmannova díla z posledních dvou let jeho života.
Koncert byl součástí doprovodného programu k výstavě “aenigma – 100 let antroposofického umění” pořádané Uměleckým muzeem Moritzburg. Zazněl na něm skladatelův Smyčcový kvartet č. 3, op. 46 (1943) a dále jeho melodram Píseň o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilka (1944) na slova Rainera Marii Rilkeho. Vystupovali členové KammerAkademie Halle s Enrico Pettersem (recitace) a Alexandrem Stepanovem (klavír).
10. října 2015, Feininger Empore, Kunstmuseum Moritzburg Halle, Německo
Oper Halle
Cyklus BELLE VOCI EXTRA – Lieder und Literarisches
»… dass wir keineswegs bloss klagend an Babylons Flüssen sassen …«
KammerAkademie Halle, Enrico Petters – recitace, Alexander Stepanov – klavír