Why
(Not)
Patterns
Michal
Nejtek - klávesy
Miroslav
Pudlák - klávesy
Kamil
Doležal
Štěpán
Uhlíř - kytara
Tomáš Herian - bicí
zvukové ukázky: http://www.myspace.com/whynotpatterns
Why
Not Patterns
-
vznikl z nutkání dvou skladatelů a zájmu čtyř dalších hudebníků
vyzkoušet jiný styl hraní
-
hraje skladby založené na různých principech realizace, kdy obvykle jeden z nástrojů
vede a dává signály, na které ostatní reagují podle daných pravidel
-
spíše než improvizace je to něco jako „kompozice v reálném čase“
-
znovu oživený minimalismus, různé konstrukce, ale i celkem prostinké
„polymelodie“.
-
hraje se zásadně podle not;
některé skladby jsou zapsané na jednom listu papíru a přitom trvají
velmi dlouho, jiné naopak...
-
myslíme si, že je to v podstatě „vážná hudba“, jen s poněkud
brutálním rockovým soundem
- některá zásadní vystoupení: Brno Expozice nové hudby 2002, Praha Roxy Nod 2003, 2004, Alternativa 2007
Kritické
ohlasy:
(...) to máte, jako
když….když se vám náhodou u hlavy zapne alarm). (...)
Další skladba Ignition
(autor
Michal Nejtek) měnila nálady jako člověk trpící maniodepresivní psychózou
a ve spojení s projekcí vlnících se eskalátorů jsem se musela chytit
židle před sebou, abych navždy neodplula z reality spolu s hudbou.
(...)
Koncepce skladeb byla postavená na vedoucím motivu
jednoho z nástrojů (nejčastěji kláves), na který se postupně nabalují
další motivy a nástroje, až ve chvíli,
kdy už sotva lapáte po dechu vytvoří
asynchronně bláznivou,ale zároveň striktně strukturovanou instrumentální
polyfonii. (...)
Jejich skladby jsou mnohdy tak
sugestivní, až získávají ego-destruktivní charakter. Propadáte pocitu, že
vaše ego se změnilo v kulečníkové koule, které právě někdo rozstřelil
na všechny strany. Zoufale se snažíte zachytit nějakého hudebního motivu,
který by vás poskládal zpátky dohromady, ale všechny vám unikají mezi
prsty a jeden se mění v druhý. (...)
Jak
se dalo čekat, ne každý je schopen unést břemeno neharmonických, netradičně
rytmických (spíše
tedy arytmických) melodií
(...) ovšem
my, silní, jsme odcházeli sice s hlavou vymytou jako po celodenní šichtě
u pásu a neschopni na pár hodin komunikace, ale s pocitem, že cesta k naší
hudební nirváně se opět o kousek přiblížila.
(KnofLenka,
http://zabava.atlas.cz,
9.4. 2003)
Je to hudba přemejšlivá, hudba inteligentní, hudba meditační i náladová, ale sama o sobě zároveň říká: "Proboha, neberte to tak vážně!" Teda ne, že si tropí z něčeho laciné blázny, ale snaží se Vás upozornit na to, že máte hlavu na vlastní myšlenky a vlastní názory a duši na vlastní emoce. Nesnažte se tu hudbu popsat dějem, nesnažte se ji akademicky zařazovat a pitvat noty, poslouchejte, uvažujte a tím vytvoříte v éteru cosi, co si muzikantům sedne na klapky a struny... (...) Létání, vznášení, snění s Miroslavem Pudlákem, vzrušení, vzplanutí s Michalem Nejtkem, to jsou velkohubě kulhající slova, protože všude je od všeho kousek, a jak to tak píšu myslím na Romana Pallase, kde zvuk rotačky zároveň upomíná na to, jak snadno se dá propadnout reportérskému klišé, jak se dají bez použití mozku psát sáhodlouhé učené traktáty, jak skutečný barevný svět se obarví na černobílé vidění tisku...Nezbývá než slyšet mezi řádky notových osnov... (...) Nezbývá než WNP slyšet a jeden večer zkusit zažívat přítomnost. Umí-li to kdo z nás? Většinou žijeme pouze v hlavě, bez kontaktu s vlastním tělem natož se světem, a tu hlavu máme navíc ještě někde v budoucnosti....
(Olga Štajnrtová,
http://www.freemusic.cz/clanky/3028.html,
08.04.2004)
Kontakt:








