Why (Not) Patterns  

 

pseudominimalistická psychedelicko-extatická fuze

 

Michal Nejtek - klávesy 

Miroslav Pudlák - klávesy 

Kamil Doležal - klarinet

Štěpán Uhlíř - kytara

Jan Keller - violoncello, baskytara

Tomáš Herian - bicí

 

   

 

zvukové ukázky: http://www.myspace.com/whynotpatterns  

Why Not Patterns

- vznikl z nutkání dvou skladatelů a zájmu čtyř dalších hudebníků vyzkoušet jiný styl hraní

- hraje skladby založené na různých principech realizace, kdy obvykle jeden z nástrojů vede a dává signály, na které ostatní reagují podle daných pravidel

- spíše než improvizace je to něco jako „kompozice v reálném čase“

- znovu oživený minimalismus, různé konstrukce, ale i celkem prostinké „polymelodie“.

- hraje se zásadně podle not;  některé skladby jsou zapsané na jednom listu papíru a přitom trvají velmi dlouho, jiné naopak...

- myslíme si, že je to v podstatě „vážná hudba“, jen s poněkud brutálním rockovým soundem

- některá zásadní vystoupení: Brno Expozice nové hudby 2002, Praha Roxy Nod 2003, 2004, Alternativa 2007

   

Kritické ohlasy: 

(...) to máte, jako když….když se vám náhodou u hlavy zapne alarm). (...) Další skladba Ignition (autor Michal Nejtek) měnila nálady jako člověk trpící maniodepresivní psychózou a ve spojení s projekcí vlnících se eskalátorů jsem se musela chytit židle před sebou, abych navždy neodplula z reality spolu s hudbou. (...) Koncepce skladeb byla postavená na vedoucím motivu jednoho z nástrojů (nejčastěji kláves), na který se postupně nabalují další motivy a nástroje, až ve chvíli, kdy už sotva lapáte po dechu vytvoří asynchronně bláznivou,ale zároveň striktně strukturovanou instrumentální polyfonii. (...) Jejich skladby jsou mnohdy tak sugestivní, až získávají ego-destruktivní charakter. Propadáte pocitu, že vaše ego se změnilo v kulečníkové koule, které právě někdo rozstřelil na všechny strany. Zoufale se snažíte zachytit nějakého hudebního motivu, který by vás poskládal zpátky dohromady, ale všechny vám unikají mezi prsty a jeden se mění v druhý. (...) Jak se dalo čekat, ne každý je schopen unést břemeno neharmonických, netradičně rytmických (spíše tedy arytmických) melodií (...) ovšem my, silní, jsme odcházeli sice s hlavou vymytou jako po celodenní šichtě u pásu a neschopni na pár hodin komunikace, ale s pocitem, že cesta k naší hudební nirváně se opět o kousek přiblížila.

(KnofLenka, http://zabava.atlas.cz, 9.4. 2003)    

Je to hudba přemejšlivá, hudba inteligentní, hudba meditační i náladová, ale sama o sobě zároveň říká: "Proboha, neberte to tak vážně!" Teda ne, že si tropí z něčeho laciné blázny, ale snaží se Vás upozornit na to, že máte hlavu na vlastní myšlenky a vlastní názory a duši na vlastní emoce. Nesnažte se tu hudbu popsat dějem, nesnažte se ji akademicky zařazovat a pitvat noty, poslouchejte, uvažujte a tím vytvoříte v éteru cosi, co si muzikantům sedne na klapky a struny... (...) Létání, vznášení, snění s Miroslavem Pudlákem, vzrušení, vzplanutí s Michalem Nejtkem, to jsou velkohubě kulhající slova, protože všude je od všeho kousek, a jak to tak píšu myslím na Romana Pallase, kde zvuk rotačky zároveň upomíná na to, jak snadno se dá propadnout reportérskému klišé, jak se dají bez použití mozku psát sáhodlouhé učené traktáty, jak skutečný barevný svět se obarví na černobílé vidění tisku...Nezbývá než slyšet mezi řádky notových osnov... (...) Nezbývá než WNP slyšet a jeden večer zkusit zažívat přítomnost. Umí-li to kdo z nás? Většinou žijeme pouze v hlavě, bez kontaktu s vlastním tělem natož se světem, a tu hlavu máme navíc ještě někde v budoucnosti....

(Olga Štajnrtová, http://www.freemusic.cz/clanky/3028.html, 08.04.2004)

Kontakt:

mpudlak@hotmail.com