Životopisná data

Zařadit Vladimíra Soukupa do některé z obvyklých kategorií tvůrčích typů je obtížné; výstižnější je konstatování, že je skladatelem mnohostranným. Kompozici studoval nejdříve soukromě u prof. Zdeňka Hůly, v roce 1955 pak ukončil své odborné školení na pražské Akademii múzických umění jako žák prof. Jaroslava Řídkého. Od té doby se věnuje kompozici jako svému výhradnímu povolání.
Těžiště Soukupova tvůrčího zájmu je bezpochyby hudba instrumentální, at už komorní či orchestrální. Na začátku své skladatelské dráhy si Vladimír Soukup vytkl za jeden z dlouhodobých úkolů napsat sonátové skladby pro nejrůznější sólové nástroje. Svůj záměr nikdy neopustil: jeho instrumentální koncerty a sonáty tvoří početnou řadu skladeb, v nichž se odrážejí všechny chorakteristické znaky autorovy kompozičn( práce a stylu. Je zřejmé, že nepřestal považovot sonátovou formu za živý a inspirativní podnět k rozvinutí tvůrčí fantazie. Umožňuje mu psát hudbu konkrétních nálad, dramatického spádu a virtuosní povahy - hudbu, v níž vyjadřuje svůj vztah k současnému rytmu a stylu života. Jeho skladby pro sólové nástro;e, ač nejsou psány pno určité interprety (s vyjímkou pozounového koncertu, který je věnován prof. Hejdovi, členu České filharmonie a profesoru konzervatoře), se vyznačují při obtížnosti svých partů výbornou hratelností a vystižením specifiky nástrojové techniky a melodiky. Proto nacházejí dobrý interpretační ohlas. Tento obraz Soukupových snah doplňují závažným pohledem do tvůrčí problematiky i autorovy čtyři symfonie a několik ansámblových děl.
V sedmdesátých letech se objevuje v Soukupově tvorbě nová dominanta, souběžná s jeho neutuchající aktivitou na poli instrumentálním. Je to zájem o hudební jeviště: o balet, operu, muzikál. Lásku k divadlu zdědil Vladimír Soukup po rodičích, kteří byli náruživí ochotníci a divadelní scéna docela přirozeně provázela i jeho první skladatelské kroky už v dětských letech. Sám však vkročil na profesionálni scénu v oblasti vážné hudby až v roce 1960, kdy vytvořil celovečerní balet "Francois Villon", který se provozoval s výraznými úspěchy na ostravské (40 repríz) a budějovické (35 repríz) scéně. S odstupem let nósleduje muzikál "Slunce nad řekou" ¬komorn( sotiro no podvodníky a jejich oběti (60 repríz v Hudebním divadle v Korlíně), další muzikól "Zelená dolina" z prostředí dnešní vesnice, pok dvojice opernfch. děl "Kleopotra" (na shakespeorovsk,~ téma) a komorní buffa "Zuzona v lázni". Je to satira s námětem z° součos¬nosti, úspěšně uvedená v Opavě 1980. Svou třetí operu komporvoval autor ke stému výročí Národního divodla: má název "Rebelle" o jej( děj je situován do 18. století do doby velké selské bouře, která skončila porážkou sedláků u Chlumce. Na vlastní nómět s(ožil Vladimír Soukup balet "Broučci", který vychází vzdáleně ze známé~ Karafiátovy knížky. Hudebně dramatic;cé skladby určují povahu nej¬novější fáze Soukupova díla- Průpravou k ní byly au`o¬rovy kontóty, písňové a sborové cykly z let 1956 - 1974, psané vesměs - až na dvě vyjímky na texty českých básníků.
Vladimir Soukup usiluje ve své hudbě o srozumitelný, technicky perfektní tvar. Chce zaujmout soudobého posluchače nikoliv zvukovým efektem či výrazovým experimentem, ale otevřenou citovou výpovědí. Svá východiska našel v tvorbě klosiků našeho století u Prokofjeva, Marti¬nů, Honeggera, Bartóko. Přítomnost melodického prvku je pro Soukupa nezbytností stejně jako uplatnění výrazného rytmu. Je hudebním realistou a každu novou skladbou se hlásí ke svému přesvědčení.

Dílo

Hudebně dramatická díla

KLEOPATRA, opera podle antická tragédie W. Shakespeara DILIA
ZUZANA V LÁZNI, opera buffa da camera (satira) DILIA
REBELIE, opera ("Sedláci u Chlumce") tragédie DILIA
DOLORES, opera (Střední Amerika) současnost, tragédie DILIA
FRANCOIS YILLON, balet (taneční drama) gotika DILIA
BROUČCI, pohádkový balet pro děti DILIA
SLUNCE NAD ŘEKOU, muzikál (trampské prostředí) DILIA
ZELENÁ DOLINA, muzikál (vesnické prostředí) DILIA

Symfonická díla

I. symfonie ("Symfonie mládí"), ČHF 25'
II. symfonie (Dramatická), partitura a deska PANTON 25',
III. symfonie (Canto allegro) o PANTON 25'
IV. symfonie (da camera), ČHF  17'

Kantátová díla

Rodná země (Josef Hora), smíšený sbor a orchestr, ČHF 17'

Instrumentální koncerty
Koncert pro klavír a orchestr, LP SUPRAPHON 25'
Koncert pro violoncello a orchestr, LP SUPRAPHON 20'
Koncert pro housle a orchestr, ČHF 20
Koncert pro pozoun, smyčce a tympány, ČHF 12
Koncert pro lesní roh a smyčce, ČHF 12 ,
Koncert pro saxofon B-tenor a orchestr, ČHF 18

Písňové a sborové cykly
Písně domova (4 písně pro tenor a klavír), (slova M. Florián), ČHF 10'
Erotické písně (4 písně pro alt, flétnu a klavír), (slova A. Achmatovová), ČHF 12'
Ohnivé léto (3 písně pro baryton a klavír), (slova S. K. Neumann), ČHF 8'
Žena (3 písně pro soprán a klavír), (slova Fráňa Šrámek), ČHF 11'
Český domov (3 písně pro baryton a klavír), (Josef Hora), ČHF 10'
Zpěvy lásky (3 smíšené sbory a cappella na slova Milana Kundery, Konstantina Biebla a Karla Tomana), ČHF 13'
Krásná Helena (3 písně pro bas a klavír), (sIova Fr. Nechvátal) 8'

Komorní skladby

Dechový kvintet (3 věty), ČHF 12' nahr. CD The Miami Wind Quintet, Oxford CD991 
TRIO pro housle, violoncello a klavír (2 věty), SUPRAPHON 18'
Smyčcový kvartet (3 věty), ČHF 18'
I. sonáta pro klavír (3 věty), PANTON. ČHF 14'
II. sonáta pro klavír (jednovětá), ČHF 12'
III. sonáta pro klavír (2 věty), ČHF 13'
Polky pro klavír (3 polky), ČHF 10'
Toccata pro klavír, ČHF 8'
Hudba pro varhany (2 věty), ČHF 12'
Sonáta pro housle a klavír (jednovětá), SUPRAPHON l4'
Sonáta pro violu a klavír (2 věty), ČHF 14'
Sonáta pro violoncello a klavír (jednovětá), SUPRAPHON 14'
Sonáta pro trubku a klavír (2 věty), ČHF 14'
Sonáta pro klarinet a klavír (2 věty), PANTON 14'
Sonáta pro hohoj a klavír (2 věty), PANTON 12'
Sonáta pro flétnu a klavír (jednovětá), PANTON 12'
Sonety pro basklarinet a klavír (3 věty), PANTON 13' (nebo fagot), též verze se smyčci a klavírem, ČHF
Žesťový kvintet "CANTO ALLEGRO" (2 věty), (pro 2 trubky, lesní roh, pozoun a tubu), ČHF 10'
Saxofonový kvartet "Světla velkoměsta" (2 věty), ČHF 11' (pro B soprán, Es alt, B tenor a Es baryton)
Elixír, pro kytaru sólo, ČHF
Mladí trubači, 4 instruktivní skladby pro 3 trubky 10'
3 sonety pro trubku a klavír (instruktivní skladby)
Pohádka pro flétnu a harfu (3 věty) 9'
Slavnostní pochod, pro velký dechový orchestr, o SUPRAPHON 5,5' (druhá verze: pro symfonický orchestr)

ŠKOLY
Škola zpěvu - bel canto, první teoreticko-praktická škola italské pěvecké metody (114 stran), Editio Bel canto 1991 
Klavírní škola univerzální (pro starší začátečníky) (185 stran)
Magická moc hudby (kapitolky o hudbě pro laiky) (128 stran)