logo musica HIS

Skladatelé

 
A B C Č D E F G H I J K L M N O Ó P Q R Ř S Š T U Ú V W X Y Z Ž
 

Slavický Klement

Narozen: 22.9.1910 Tovačov
Zemřel: 4.9.1999 Praha
Informace o autorovi na www.musicbase.cz

Životopisná dataDíloLiteratura
 

Životopisná data

Vyrůstal v rodinném prostředí s širokým hudebním zázemím.  Jeho otec, Janáčkův žák na varhanické škole v Brně, byl varhaníkem, sbor­mistrem a houslařem. Hudební vkus budoucího skladatele se tříbil od dětství doma, v kostele, ve škole. Prvním velkým uměleckým a osudovým zážitkem bylo poznání hudby Jose­fa Suka. Od prvního seznámení s jeho skladbami měl Kle­ment Slavickýjedinou touhu: dostat se do Sukovy blízkosti, stát se jeho žákem.

Přání se mu splnilo až po letech. V roce 1927 byl přijat na pražskou konzervatoř, kde studoval skladbu (u K. B. Jiráka), dirigování, hru na klavír a na violu. V letech 1931-33 pokra­čoval ve studiích na mistrovské škole u Josefa Suka a Vác­lava Talicha. Z těchto let se datují jeho první velké skladby: Fantazie pro orchestr se sólovým klavírem (1931, absol­ventská práce na konzervatoři) a I. smyčcový kvartet (1932). V obou kompozicích se už Slavický projevuje jako výrazná tvůrčí osobnost se sklonem k samostatnému hudebnímu nyšlení; ob­sahují rysy, které později určí individuální povahu Slavické­ho kompozičního stylu - rudimentární energičnost, smysl pro dramatický výraz, inter­pretační náročnost.

Po absolvování studü byl Klement Slavický zaměstnán v rozhlase jako hudební režisér a dirigent, později jako šéf­režisér a lektor. Paralelné vznikají další kompozice - Decho­vé trio (1937 - s mimořádným úspěchem uvedeno na Mezi­národním festivalu soudobé hudby v Kodani 1947), v němž jsou patrny moravské ohlasy, I. symfonietta s podtitulem "Impetus" (1940, cena České akademie věd a uméní 1941), písně na lidovou poezü Zpěv rodné země, mužský sbor Své matce (1942, na text J.V.Sládka). Díla válečného období se vyznačují odbojným, protestním akcentem a zesílenou ná­rodní notou. Po válce se autor vrací k tíživé minulosti muž­ským dvojsborem Lidice (1945) na text Františka Halase. Toto dílo čekalo na provedení plných patnáct let. Komponu­je rovněž virtuózní Ti-i skladby pro klavír (1947), jejichž pre­miéra se konala na Pražském jaru 1947, ovšem v roce 1949 byla skladba označena za formalistickou a celý její tištěný náklad šel do stoupy. Pozdéji se Tři skladby staly součástí soudobého klavírního repertoáru a byly opakovaně provede­ny v zahraničí.

Přelom v životé Klementa Slavického nastává v roce 1951. Pro zásadní stanovisko tvůrčí i politické musí opustit své místo v rozhlase, po odmítnutí členství v komunistické stra­ně je vyloučen ze Svazu československých skladatelů a na čas izolován od hudebního života. V tomto období se znovu vrací ke zdroji své hudebnosti, k Moravé. Ostrůvek skladeb s lidovou tematikou je autorovým uchýlením se do vnitiní emigrace. Za celou svou uméleckou kariéru nesložil jedinou "angažovanoů' skladbu, jedinou konjunkturální "masovou píseň"; zato oblast, kterou důvérně znal a která mu byla blízká, moravský folklór, se mu stala prámenem životní po­sily a jistoty. Vznikají populární Moravské taneční fantazie pro orchestr ( 1951 - zaznély mnohokrát i v zahraničí, na př. na zájezdu České filharmonie s Karlem Ančerlem na Holland Festival a do Anglie v roce 1956), Rapsodické variace pro or­chestr (1953, hrála je mj. Rotterdamská filharmonie s Edu­ardem Flippsem na svém zahraničním turné), písné na mo­ravskou lidovou poezü Ej, srdénko moje (1954). O tom, že tento tvůrčí smér nebyl dílem náhody, svědčí i starší sklad­by: už citovaný Zpév rodné země z válečných let a cyklus mi­lostných písní na moravskou poezü Šohajé (1948). V pade­sátých letech tato linie Slavického tvorby sílí a vrcholí.

V dobé krátkého politického uvolnéní po roce 1956 se au­tor vrací ke své původní umélecké orienaci, k dílům myšlen­kové závažným a interpretačné náročným. Tuto řadu zaha­jují Fresky pro varhany (1957) a klavírní sonáta Zamyšlení nad životem (1958 - pü premiéře ji Antonín Jemelík zahrál dvakrát na témže koncerté), která je reflexi nedávných let. Vzniká celý řetéz instrumentálních skladeb, jimiž se interpreti se zájmem zabývají, nebot vycházejí z podstaty ná­stroje, pro néjž jsou psány. Jsou to mj. Suita pro hoboj a klavír, Partita pro sólové housle, Etudy a eseje pro klavír, Capriccia pro lesní roh a klavír, Sonáta "Přátelství" pro housle a klävír, věnovaná památce Alberta Schweitzera aj. Vokální žánr obohatily Madrigaly na lidovou poezü (1959), jež jsou ješté dozvukem folklórního období a řada písniček a sborů pro děti. V symfonické oblasti komponuje Slavický další symfonietty - ve skutečnosti plnohodnotné symfonie; II. ( 1962), III. ( 1980) a N. ( 1984) s názvem "Pax hominibus in universo orbi'. Dílo je připsáno 40. výročí vzniku OSN a Klementu Slavickému za néj byla v roce 1985 udélena zla­tá pamétní medaile OSN, provázená osobním dopisem gene­rálního tajemníka OSN Javiera Péreze de Cuellar. V témže roce udélila autorovi zlatou pamétní medaili k jeho péta­sedmdesátinám Palackého univerzita v Olomouci.

Mezitím prožil Klement Slavický další vlnu nepřízně a izo­lace po invazi vojsk Varšavského paktu do Československa v roce 1968. V "normalizačníni' procesu se opét ocitl na se­znamu politicky nepřijatelných osob a jeho dílo bylo na del­ší čas vyloučeno z domácích koncertních programů. Po de­set let mu nebylo přiznáno členství ve Svazu českých skla­datelů a koncertních umélců. V té dobé vznikají Zalmy pro sóla, smíšený sbor a varhany, uvedené mj. v katedrále sv.Pavla v Londýné, II. smyčcový kvartet, vénovaný památce Ladislava Vycpálka, Musica monologica pro harfu aj. Počát­kem roku 1989 byl navržen a schválen na titul národního umélce. Pro surové napadení pietního shromáždění k 20. výročí obéti Jana Palacha jej neprijal.

S obnovenou tvůrčí i organizační energü se Klement Sla­vický začleňuje do veřejného života po listopadovém převra­tu v roce 1989. Byl zvolen předsedou Sukovy společnosti a starostou obnovené Umélecké besedy. Jeho umélecky zá­važné a humanistické dílo je opét v celém rozsahu přístup­no veřejnosti.

 

 

Dílo

zpět nahoru

Orchestrální skladby

Fantazie pro orchestr se sólovým klavírem (1931) 23'
I. symfonietta pro velký orchestr (1940), SU 24'
Moravské taneční fantazie (1951), SU, LP Su 24'
Rapsodické variace pro orchestr (1953), SU, o S 24'
II. symfonietta pro velký orchestr (1962) 18'
III. symfonietta "Concerto per orchestra" (1980), SU, o S 25'
IV. symfonietta "Pax hominibus in universo orbi' pro smyčce, klávesové a bicí nástroje, sólový hlas, recitaci a varhany ( 1984), SU, o PA 34'

Skladby pro komorní soubory

I. smyčcový kvartet ( 1932) 18'
Dvě skladby pro violoncello a klavír (1936), BS 16'
Trio pro hoboj, klarinet a fagot (1937), BS, o S 14'
Suita pro hoboj a klavír (1959), P 20'
Intermezzi mattutini pro flétnu a harfu (1965), P, o P 12'
Trialog pro housle, klarinet a klavír (1966), P, o P 14'
Capricci per corno e pianoforte (1967), o S 14'
II. smyčcový kvartet (1972), P 15'
Poema a rondo pro violoncello a klavír ( 1973) 9'
Sonáta "Přátelství" pro housle a klavír (1974), P 13'
Sentenze per tromba e pianoforte (1976), BS, o S 16'
Hrajeme ve dvou i ve třech - skladby pro mladé houslisty ( 1986) 16'

Skladby pro klavír na dvě a na čtyři ruce

Tři skladby pro klavír (1947), BS, o S, o P 14'
Sonáta pro klavír "Zamyšlení nad üvotem" (1958), BS, o S 22'
Na černých a bílých. Cyklus pro mladé klavíristy (1958), P 13'
Klavír a mládí. Cyklus pro mladé klavíristy (1958), P 15'
12 malých etud pro klavír (1964), BS 16'
Etudy a eseje pro klavír (1965), P, o P 22'
Suita pro klavír na 4 ruce (1968), P 14'
Píseň domova a Furiant pro klavír na 4 ruce (1971), P 10'
Lento poetico pro klavír

Skladby pro jiné nástroje bez doprovodu

Fresky pro varhany ((1957), BS, o S 21'
Invokace pro varhany (1963), P, o P 8'
Partita pro housle sólo (1963), P, o P 18'
Musica monologica per arpa ( 1973) 11'
Tři studie pro cimbál sólo (1983) 10'
Rapsódie pro violu sólo (1987), o P 13'
Musica per corno solo (1988), BS 14'

Písné

Duchovní písné na latinské texty pro zpév a varhany
( 1942) 12'
Prirodě. Dva zpěvy pro vyšší hlas a orchestr na slova S.K.Neumanna a Jana Rovenského (1942), ČHF 13'
Zpěv rodné zemé. Moravské písně pro tenor a klavír (1942), BS l8´
Vonička. 12 písní na slova Jarmily Urbánkové pro vyšší hlas a klavír (1948), BS 21'
Ej, srdénko moje. Písně na slova moravské lidové poezie pro zpév a klavír (1954), ČHF, BS, o S 18'
Volám tě, sluníčko. Písničky dětem a pro déti na slova Václava Fischera ( 1974) 13'

Sborové skladby

Své matce. Mužský sbor na slova J.V.Sládka (1942), BS 8'
Lidice. Dvojsbor pro mužské hlasy na slova Františka Halase (1945), BS, o P 10'
Šohajé. Moravské písně o lásce pro ženský sbor (1948, rev. 1950-51), P 20'
Madrigaly pro komorní smíšeny sbor na slova české, moravské a slovenské lidové poezie (1959), ČHF, P, o S, o P 15'
Děti radost a zpěv, pro dětský sbor a klavír na slova lidové poezie (1961), CHF 14'
Jarní kolotoč. Détské sbory s doprovodem flétny a klavíru na slova Václava Fischera (1969), ČHF, P, o P 13'

 

 

 

Literatura

zpět nahoru

Adámková, Jana: Moravizmy v tvorbě Klementa Slavického, dipl. práce (Katedra muzikologie FF UPOL, 1997)

 
 
osa MK Praha NCHF
© Copyright 2011 musica.cz